REBOOT

2. prosince 2015 v 20:00 |  Uvažujeme
Ahoj všichni!
Pravděpodobně zase čekáte nějaké nudné kecání o tom, jak nestíháme a jak jsme líné. Ale pozor! S tím my hodláme nadbro skončit. Jak to? Čeká nás totiž velká změna.



Vzhledem k tomu, co se tady tady na našem blogu děje (nebo spíš neděje), jsme se rozhodly provést něco zásadního.
Mluvily jsme spolu, Anděl a Chlapeček, a shodly jsme se na jedné věci: Tohle nás nebaví. Ten formát našeho blogu, jaké články píšeme. Ne že by nás nebavilo psát. My rády píšeme povídky, občas nějaké ty úvahy (názorové články). Poslední dobou jsem se ale nutila napsat o různých zážitcích, protože jsem se s vámi o to chtěla podělit a zároveň jsem to taky všude naslibovala, a to mě tak trochu udržovalo ve stresu, ale zároveň čím víc jsem cítila nutnost to už konečně napsat, tím víc se mi do toho nechtělo. Navíc už k tomu teď nově ani nemívám moc příležitost, jelikož je to teď u nás ve škole tvrdý. Musíme se připravovat na Malou maturitu, která se u nás na gymplu skládá v kvartě (tedy našem ročníku), pak jsou tu čtenářské deníky, Happening (jakýsi školní festival, za který bychom obě naší třídu nejraději brutálně zmrzačily), vystoupení našeho školního sboru a tak dále.
Tudíž jsme se shodly na jedné věci: To, co nás nebaví prostě přestaneme dělat. Smažeme některé staré články, upravíme rubriky, překopeme vzhled blogu, změníme přezdívky a zaměříme blog na něco jiného, konkrétního. Na co? Chlapeček bude psát povídky, básničky a recenze na knížky. Anděl bude také psát povídky a občas taky zveřejní některé své kresby. Jednou za čas si možná dovolíme nějakou úvahu, tag, stížnost ze života a tak podobně, ale hlavní téma jsou odteď příběhy.
Víme, možná se to od minulého formátu moc neliší, ale my (nebo já) jsme si to prostě potřebovaly v hlavě ujasnit, odprostit se od každodenních hlásků, které nám šeptají, co všechno bychom měly udělat a jak jsme neschopné, když to nakonec neuděláme.
Teď se dostáváme k přezdívkám. Ano, už je máme vymyšlené. Takže se držte.
Plačící anděl se mění na Girri.
To jméno se skloňuje jakoby v mužském rodě, ačkoliv jsem holka, takže v podstatě jako předtím (Anděl byla = Girri byla atd.)
Jen tak pro ujasnění to skloňování vypíšu:
1. Girri
2. Girriho
3. Girrimu
4. Girriho
5. Girri!
6. Girrim
7. Girrim
Je také možné to jméno považovat za nesklonné (tudíž jakoby v ženském rodě).
Proč zrovna Girri? Předpokládám, že vám to připomnělo mé hobití jméno Gilly. Tak jest. Vzala jsem své hobití jméno a trošku ho pojaponštěla, tedy vyměnila jsem "l" za "r". (Ačkoli Japonci by tam asi dali jen jedno "r".) Jen tak mimochodem, japonsky by se to napsalo jako ギッリ nebo jen ギリ, záleží na tom, kolik písmen "r" chcete napsat.
Tahle přezdívka se mi ještě moc neustálila v hlavě, takže možná občas budu používat Gilly, a vy mi tak koneckonců můžete říkat. (To už stejně většina z vás dělá.)
Chlapeček s plynovou maskou bude odteď Amit.
Amit je jméno zřejmě nesklonné, v tomto případě ženského rodu, původem hebrejské a indiánské. Hebrejsky to znamená přátelská a Indiánsky nezměrný, nekonečný. Amitino hobití jméno je mimochodem Todo.

Zmiňovaly jsme se o novém designu. Pracuje se na tom, nejdřív se musíme dohodnout, jak vlastně chceme, aby vypadal, a pak napíšeme Gaz.

Možná si říkáte, co když nic z uvedených změn nepomůže? Co když po nějaké době zase skončíme takhle, neaktivní, nespolupracující a bez nápadů? Myslím, že v tom případě prostě blog opustíme. Nemá cenu se do toho nutit kvůli čtenářům, blog by měl bavit hlavně jeho autory. Čímž vám tady vlastně ukazujeme náš nový přístup.

A na závěr bychom vám chtěly něco vzkázat. Ovšem bude to dlouhé. Takže nejdříve vzkaz pro Mittalmar.
Irith, Polly, Pomněnko, nejprve věci ne tak úplně příjemné. Možná už jste si domyslely, že o Dni Hobitů nenapíšem. Slibovaly jsme tak dlouho a nakonec to neuděláme. Tímto se tudíž omlouváme. Je nám to fakt, vážně líto.
To nám ale nezabrání v tom, abychom vám za něj aspoň nepoděkovaly. Bylo to úžasné. Jídlo skvělé, v pátrací hře jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí... Hlavní byla ale ta atmosféra. Jakobychom se vrhly na chvilku do úplně jiného světa. Všichni tam byli hrozně přátelští a hodní a díky tomu jsme si nepřipadaly tak odstrčeně, jak je to pro nás obě stydlivky přirozené. Ještě to závěrečné zpívvání a hra a dárky, to všechno bylo hrozně moc hobití a prostě se nám to moc líbilo. Děkujeme vám a doufáme, že nás ještě pořád máte rádi i po tom, jak vám Girri neodepisuje na maily a obecně nekomunikuje. (Za to se ještě jenou moc omlouvám.) Snad se uvidíme na nějaké příští akci. Máme vás rády.

Scrat, Girri bude s Tebou vést Whoviansworld tak dlouho, jak si budeš přát (proč to zní tak, jako by to psal Glum? :D). Slibovala jsem Ti článek o Whoconu, nevypadá to, že bych se ho podvědomě chystala psát, ale do školy jsme sesmolila reportáž, tak o tom se ještě můžeme domluvit později. Jsem fakt ráda, že jsme se v tom Brně mohly vidět. Bylo to nezapomenutelný a je mi strašně líto, že se můžeme vidět jenom jednou za rok. Snad nám příští konverzace půjde ještě lépe! ;) Doufám, že se máš tak dobře, jak to jen jde a díky za to, že ses se mnou a Norrorrou sešla. Zlepšily jste mi Whocon o 50%. Mám tě ráda. Amit tě moc chce poznat. Drž se v tomhle krutym světě. Ace power forever!

Norrorro, musím říct, že jsi hustá. Většího stalkera jsem v životě neviděla. Zároveň jsi ale hrozně milá a je s tebou sranda. Děkuju moc za Whocon, snad se nám podaří zase něco podobného. Odteď budu víc sledovat tvůj blog. :)

A vy všichni ostatní, moc si vás vážíme. Do háje, bojím se, že jsem opomněla někoho strašně důležitého. A proto sem nechci psát žádná jména. I když dobře, Šárce bych chtěla poděkovat za neustálou inspiraci (ačkoli to není vidět) a za to, jak je hodná a přátelská. A všem, co byli na Dni Hobitů a Whoconu a bavili se s náma. Děkujeme. Děkujeme moc.
Přejeme vám všem jen to nejlepší. A sobě vlastně taky. Mějte se a snad brzo na přečtenou. ;)

Girri a Amit
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pomněnka Pomněnka | E-mail | Web | 3. prosince 2015 v 8:41 | Reagovat

Díky za článek a vysvětlení. Nezbývá mi, než vám (za celý Mittalmar) popřát hodně štěstí. Těším se na vaše nové články, at už to budou povídky, obrázky, básničky, TAGy či cokolvi jiného. Moc doufám, že vám tato změna pomůže, blogování vás bud eopět bavit a vy tu zůstanete. chyběly byste nám tu. Díky za vaši účast na Dni hobitů. Moc ráda jsme vás poznala a doufám, že se zúčastníte i některých dalších akcí, kde bychom se mohly potkat. Například TolkienConu nebo Oslavy zničení prstenu. :-) Myslím, že vámi plánované změny blogu i vám prospějí. A velmi upřímně - na změnu designu se velmi těším (Doktora Who nesleduji a stávajícíc vzhled pro mě byl deprsivní a děsivý), stejně jako na nové přezdívky. :D I když pro mě asi už navždy budete Gilly a Todo. Přeji vám hodně štěstí do dalšího roku (a snad spousty let) v blogových vodách, Girri a Amit. :-)

2 Irith Irith | Web | 8. prosince 2015 v 17:43 | Reagovat

[1]: Tak za mě též přání pevných nervů a výdrži do budoucna a hlavně ať vás to baví!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama