Existují důležitější věci

13. června 2015 v 21:39 | Plačící anděl |  Uvažujeme
Vy, kteří bydlíte v Praze, jste si ve středu možná všimli krátkého přerušení provozu trasy metra B. Někdo zase skočil do kolejí, pomyslela jsem si, když se ke mně ta zpráva dostala, a plánovala jsem, jak se jinak dostat do školy. Prostě a jednoduše tyhle věci už ignoruji. Každou chvíli metro nejede kvůli nějakému sebevrahovi. A když ty lidi neznáme, prostě jejich smrt přejdeme. Proč bychom se také měli trápit každou smrtí. Na světě umírají tisíce lidí každý den. Je to přirozené.
Jenže. Po pár dnech, kdy už na ten incident úplně zapomenete, otevíráte blog.cz, že byste třeba mohli napsat nějaký článek a na úvodce - "Tragická smrt blogerky." Obrázek zastávky metra na Andělu. "24 letá Katka H. oznámila na blogu svou sebevraždu." Věci se vám v hlavě okamžitě spojí.
Přihlásíte se a rychle, trochu zděšení, se vracíte na hlavní stránku. Když jsem to viděla, první, co mě napadlo, bylo: Proč ji nikdo nezastavil? Když vydala článek, proč jí SAKRA nikdo nezastavil? Nebo se o to aspoň nepokusil?
Pak, když jsem si ho přečetla, jsem pochopila, že to nešlo, protože vyšel pár minut před tím, než se zabila. Ale i přesto. Opravdu nikoho neměla? Nikoho, kdo by se o ní zajímal? Nikoho, kdo by se snažil, aby zůstala naživu? Nikoho, kdo by jí utěšil? Nebo snad všechno odmítla?
Jako pouhý čtenář jejího vzkazu si v podstatě nemůžu odpovědět. Můžu být smutná, můžu se naštvat na autory urážlivých komentářů pod jejím článkem, můžu se ptát, jestli by chtěla, aby její slova četl téměř každý, kdo se dostane na blog.cz. Nijak mi to nepomůže. Jí už vůbec ne.
Ale přesto. Tahle událost by některým z nás mohla ukázat aspoň kousek pravdy. Víte, my, lidi s dobrým zázemím, minulostí a přáteli, řešíme svoje miniaturní problémečky a ani nás nenapadne, že právě teď někdo s obrovskou bolestí skáče pod koleje. Brečíme a hádáme se kvůli kravinám, kvůli známkám, iPhonům a snobským názorům na povrchní věci. Kritizujeme ostatní jen proto, že se nudíme a oni zrovna nevyhovují nějakým stupidním normám. Chceme víc, i když už máme příliš.
Někdy si říkám, že moje spolužačky všechno moc řeší. Někdy mám lidí kolem sebe plné zuby, protože nedokážou věci prostě jen tak hodit za hlavu a vážit si toho, že se mají líp, než většina světa. Chápete to? My máme internet! Máme nejméně třikrát denně plnohodnotné jídlo. Máme svojí vlastní postel. Máme rodinu, která nás má ráda a stará se o nás, i když ne vždy tak, jak bychom si představovali. (Oni to ale myslí dobře.) I když jsme někdy šikanovaní, máme přátele a rozhodně se pořád máme líp, než někdo jiný.
Na Filipínách trpí lidé. V Africe trpí lidé. V Afgánistánu trpí lidé. Na Ukrajině. A koneckonců i tady, ve střední Evropě, v České republice, trpěla Katka. Inteligentní, citlivá a statečná.
Neříkám, že kvůli tomu, že někdo trpí víc, nemůžeme být smutní pro svoje malé problémy. To je kravina. Je to jako kdyby vám někdo řekl: Nesmíš se smát, když je ti dobře, protože některým lidem je líp. (To není z mých úst.) Ale když se sobecky trápíme nad naprostou ZBYTEČNOSTÍ, mohli bychom si uvědomit, jak dobře na tom vlastně jsme. Jsme na tom sakra dobře. Mohli bychom si konečně začít vážit toho, co máme.
Doufám, že z dnešní generace vyrostou inteligentní lidé. Že třeba vývoj lidstva pokročil natolik, že si uvědomíme všechny ty hrůzy, poučíme se z minulosti, akceptujeme možnosti. Mohli by se z nás stát lepší lidé. Mohli bychom být nová naděje pro lidstvo.
Sbíráme informace. Čteme zprávy, sledujeme televizi, posloucháme rozhovory, pozorujeme lidi. Když nasbírané informace dokážeme správně zařadit, je to obrovský přínos. Dělejte vše, abyste byli chytřejší. Dělejte vše, abyste si uvědomili, co je důležité, a to co je méně, v tom polevte. To je jedna z věcí, které někteří lidé nedokážou pochopit a pak zahlcujeme své mozky zbytečnými informacemi místo toho, abychom se učili třídit ty užitečné.
Katka H. byla jen malou kapkou v moři sebevrahů. Přehlédnutelnou kapičkou v oceánu trpících lidí.

Tenhle článek je jen malou kapkou v obrovském oceánu podobných.
A doufám, že je také poslední kapkou něčí trpělivosti. Opravdu. Budu milovat toho člověka, který si řekne: "Mám dost. Jdu s tím něco udělat." A udělá to. Ten si zaslouží obdiv lidstva. I vy si ho můžete zasloužit. Maličkostmi.

Váš trochu nasraný,
Plačící anděl
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Irith Irith | Web | 15. června 2015 v 15:43 | Reagovat

V situaci ve které se právě nacházím mi Tvůj článek dost zvednul náladu. Děkuji.

2 Chlapeček s plynovou maskou Chlapeček s plynovou maskou | 15. června 2015 v 18:32 | Reagovat

Četla jsem ten článek a chtěla jsem k tomu taky něco napsat, ale nakonec jsem se rozhodla, že mé pocity z toho jsou úplně jinde a očividně by zůstaly nepochopené. Doufám, že tou spolužačkou, která se nespokojí nejsem také já, protože chci být vděčná.
Ale u toho článku jsem si uvědomila spoustu jiných (úplně jiných) věcí než ty, takže jsem si to ráda přečetla.

3 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 16. června 2015 v 17:41 | Reagovat

[1]: To jsem ráda.

[2]: To bylo jak jste se s K. hádaly. Jinak v pohodě. Já to nemyslim zle.

4 Chlapeček s plynovou maskou Chlapeček s plynovou maskou | 17. června 2015 v 10:57 | Reagovat

[3]:Ne, o tomhle jsem nemluvila s nikým, muselo to být něco jiného.

5 Scrat Scrat | E-mail | Web | 17. června 2015 v 20:04 | Reagovat

Souhlasím s tebou. Po přečtení Katčina rozloučení jsem měla kromě slz v očích na jazyku větu: "Takže já se mám vlastně dobře..."
Opravdu mě štvou hlavně češi, kteří se zde mají dost dobře narozdíl od jiných států. Neustále si na něco stěžují, na politiky, na stát... Přitom jsou lidé, kteří trpí mnohem více. Katčin blog jsem neznala, dokud jsem se nedozvěděla o jejím rozloučení, ale musel to být šok pro její čtenáře - četli její články, komentovali, ona jim odpovídala, úplně v pohodě a najednou se dozvěděli tohle. Já bych teda měla výčitky svědomí, že mi to nedošlo, že to možná nějak mezi řádky psala už předtím... Ale nedá se nic dělat. Katky je mi moc líto a doufám, že je nyní na lepším místě. Pěkný článek, život jí to bohužel nenavrátí, ale tvá úvaha je pravdivá.

6 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 22. června 2015 v 11:30 | Reagovat

Může mi někdo vysvětlit, proč se v tom všichni už několíkátý den šťouráte? Píšete soucitné články, jaká to byla hrdinka, ať potrestají toho grázla nechutného...Není to už přehnané? Den co den je na titulce článek od někoho kdo píše o té holčině. Pochybuju, že kdokoliv z těch lidí co tyhle články píši, ji znali osobně. Jako to si myslíte, že jí teď tím pomůžete?

V tomhle vidím myšlenku přitáhnout k sobě lidi. Protože slečna zde měla blog tak teď o ní budeme všichni psát? :-| Je mi jí taky líto ale články jí život nevrátí. Už se kolem toho mele až moc...

7 Ang Ang | Web | 22. června 2015 v 11:50 | Reagovat

Ale není tohle naprosto zřejmá věc? (Jestli ne, je to docela smutný.)

8 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 22. června 2015 v 12:33 | Reagovat

Když jsem četla článek o Katce, taky mě úplně zamrazilo. Nicméně já nejsem ten ty člověka, co si řekne "když chceš spáchat sebevraždu, jdi někam, kde to nikoho neobtěžuje"... přijde mi to jako docela sobeckej pohled. Nicméně bych řekla - stalo se. Je to smutné, ale co s tím teď? Myslím, že by slečna měla najít klidu..

9 proby proby | Web | 22. června 2015 v 13:23 | Reagovat

Kapkou v oceánu, ale i přesto jsi se dostala na hlavní stranu... A právem... zaslouženě.. Napsala jsi to moc krásně.. :)
Trošku mě těší, že jsem dnes rychlejší, než "Ta neviditelná", se kterou se potkávám u těchto článků. (Nejspíš proto, že jsme k tomu obě řekly své http://proby.blog.cz/1506/pro-kacenku)
Moc pěkně napsané :)

10 Chlapeček s plynovou maskou Chlapeček s plynovou maskou | 22. června 2015 v 13:58 | Reagovat

Než předběhnu anděla a začnu odpovídat na komentáře k jeho článku dřív než ona, chci upozornit, že ten článek psala nezávisle na mě a to, že jí možná budu obhajovat, neudělám, protože se známe, ale protože si opravdu myslím to, co k tomu řeknu.

[6]:

11 Chlapeček s plynovou maskou Chlapeček s plynovou maskou | 22. června 2015 v 14:01 | Reagovat

OMLUVTE ME, JSEM NA MOBILU.
Takže, myslím si, že se v tom Anděl nešťourá. napsala svůj názor a nerozebírala zas tolik její smrt jako to, jak se máme dobře. Tenhle článek byl opravdu mezi spoustou jiných, které blog.cz šťastně dával na titulní stranu, ale byl jeden z nejlepších, co jsem četla. Ostatní býky jaksi prázdné, dojemné, ale podle mě Anděl přinesla něco nového, přinesla povzbuzení a přinesla ho tak přirozeně, že máme pořád pocit, že mluvila jen o smrti té blogerky. Přiznám se, jsem ctenarvjejich článků i když přispívám na stejný blog.
Mam pocit, že to nebyl obvyklý článek ve stylu zabijte toho grázla a chudák holka. Ale je to můj názor, že.

12 mylifeaskari mylifeaskari | Web | 22. června 2015 v 14:02 | Reagovat

Wow, moc hezky napsaný článek :)
Taky mi vrtalo a stále vrtá hlavou, proč jí nikdo nezastavil? Měla před sebou celý život... :-(

13 Bree Bree | Web | 22. června 2015 v 14:07 | Reagovat

Hezky napsané. Tohle jsem si taky u toho článku říkala. Proč si lidé neváží toho, co mají? Nevím, je mi to líto. Snad je jí líp..

14 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 22. června 2015 v 15:02 | Reagovat

Katce už nikdo z nás pomoct nemůže, ale možná ona, paradoxně, pomůže jiným.
Najednou se najde spousta lidí, kteří se pozastaví a třeba přestanou zavírat oči.
Kdyby to byla jen nějaká bezejmenná holka, bez jakýchkoliv přátel a bez jakékoliv komunity, asi by se nedělo nic. Prostě by byla jen další v řadě.
Ale tahle holčina byla jedna z nás, byla to holčina, která dokázala napsat svou zpověď, vysvětlení a zveřejnila ho.
Kam se hrabou sebevrazi s pitomým dopisem na rozloučenou, adresovaném jedinému člověku a kolikrát ani nenalezeném.
Díky Anděli za pěkný článek a milé zamyšlení.
A díky Kačko za to, že i z té druhé strany bojuješ...

15 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 22. června 2015 v 15:03 | Reagovat

[6]: Naprosto chápu tvý rozhořčení, ale když jsme psla tenhle článek, vůbec jsem to tak ne myslela.
Katku jsem neznala, máš pravdu, ale proč bych nemohla něco napsat? Tenhle článek navíc není úplně o ní. Její smutnej příběh mi spíš ještě víc ukázal to, co mě užíralo už pár tejdnů předtím a tímhle to tak nějak vyšlo na povrch. Já v tomhle článku nepíšu, že chci potrestat toho grázla, já jsem se snažila předat jakýsi poselství, že jsme všihcni hrozně nespokojení a řešíme kraviny, na kterých vůbec nezáleží, že děláme zbytečné věci a zbytečně se tím trápíme. A jako protiklad k tomu našemu pohodlnýmu životu jsem dosadila Katku, protože to bylo aktuální téma, který mě celkem silně zasáhlo. Klidně bych ale mohla použít někoho jinýho, to máš pravdu, že to možná už je příliš.
Opravdu si myslíš, že to bylo myšleno tak, abych jí "pomohla"? Nevidím způsob, jak jí pomoci, když už je mrtvá. Kdybych chtěla jenom vyjádřit lítost, napsala bych to jinak.
Rozhodně jsem to nepsala za účelem přilákání pozornosti. Potřebovala jsem tu svojí myšlenku prostě nějak sdělit lidem.
Každopádně tvůj názor vlastně chápu, protože těch keců, který k tomu některý lidi dokážou napovídat, je hodně a jsou hrozný.

[11]: :-) Jsem ráda, žes to pochopila.

[5]: Souhlas.

[7]: Bohužel není. Lidi si to prostě neuvědomujou.

[8]: Řekla bych, že už klid našla. Teď se s tím opravdu nedá nic moc dělat, kromě potrestání rodičů. Ale tak lítost nad ní nebylo jediný téma tohohle článku.

[9]: Děkuju. Článek na tvém blogu si určitě přečtu.

[12]: Přesně. Vidím člověka, jak skáče do kolejí a ani na něj nezařvu? Je pravda, že si tu situaci neumím úplně představit. A kdo ví, jak na to vlastně reagovali spolucestující.

[13]: :-) Dík za komentář.

16 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. června 2015 v 15:17 | Reagovat

[14]: Líp to napsat asi nejde, podepisuju se pod tebe

17 kalamity jane kalamity jane | 22. června 2015 v 16:59 | Reagovat

[14]: Kam se hrabou ostatní sebevrazi s pitomým dopisem? Docela drsný.

18 Karkulka17 Karkulka17 | 22. června 2015 v 17:09 | Reagovat

Souhlasím s tebou :-) Já věděla, že se někdo zabil ale nevěděla jsem kdo... Až od Blog.cz jsem se to dozvěděla... Přes Anděl jezdím někdy když jsem v Praze. Je to smutné, ale mohla se svěřit.

19 slunecnyden slunecnyden | Web | 22. června 2015 v 17:58 | Reagovat

Také doufám, že vyroste PŘEMÝŠLIVÁ generace. Která si nenechá nic nakukat reklamami a zprávami a bude se zajímat o skutečné věci a lidi kolem .-)

20 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 22. června 2015 v 19:25 | Reagovat

[17]: Vím, že to zní drsně, ale loni jsem podobným způsobem přišla o kamaráda a důvody jeho odchodu zůstaly neznámé, pokud dopis zanechal, nikdo ho nenašel a tak nikdo ani neví, proč to udělal.
Jiný můj kamarád byl homosexuál a jeho rodiče se s tím nedokázali smířit.
Jeho dopis na rozloučenou přišel rodičům poštou den po sebevraždě.
Nechali si ho pro sebe.
Když spáchal sebevraždu jeho přítel, ze stejného důvodu, pak se jejich rodiče sešli a spolu přečetli ten jeden jediný dopis.
Ti druzí rodiče jasně řekli, že kdyby tohle věděli dřív, se situací by se smířili...
Najednou jim přišel lepší homosexuální syn, než žádný...
Je to jeden pitomý dopis...
Kolik chlapců i dívek je nepochopených kvůli sexuální orientaci...
Kolik chlapců a dívek vyrůstá v násilí ze strany vlastní rodiny...
A kolik lidí by se zamyslelo a možná přehodnotilo svůj názor, kdyby si něco takového mohli přečíst...
TOHLE je drsný :-(

21 surpan surpan | E-mail | Web | 22. června 2015 v 19:56 | Reagovat

[20]: Jn, někdy si člověk pozdě uvědomí, že jeho rozmar byl prd proti tomu, co přišlo. Jenže už je pozdě vzít cokoliv zpět.
Ale je to mazec, co píšeš. Hrůza, kolik lidí to stálo život.

22 Heriette Heriette | Web | 22. června 2015 v 22:38 | Reagovat

[20]: Tohle je tak zvrácená argumentace, že mi to prostě nedá...

Ten, kdo se uchýlí k sebevraždě, nemá žádnou povinnost svůj čin obhajovat, vysvětlovat, či vyvěšovat eseje po internetech, co kdyby na to narazil někdo, kdo se potýká s podobnými problémy. A sorry to burst your bubble, ale i kdyby narazil, nemyslím si, že by to na něj samého mělo takový vliv. Všichni víme, že se svými trablemi, ať již pseudo či těmi opravdovými, nejsme na světě jediní. To naše prožívání je vysoce individuální a bohužel do značné míry nezávislé na prožívání jiných.

Je smutné, že se to s tou holčinou propadlo tak hluboko, že to už nešlo ven. Ale tahle glorifikace mi prostě připadá naprosto nesmyslná.

23 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 22. června 2015 v 23:47 | Reagovat

[22]: Já také neříkám, že mají takovou povinnost :-)
Jen říkám, že to může pomoct někomu jinému :-)
Taky nemám povinnost v sámošce ukazovat důchodkyním, kde mají fazole :-) A stejně to dělám :-) Je to o člověku.

24 Heriette Heriette | Web | 23. června 2015 v 0:03 | Reagovat

[23]: To byla reakce na tvůj výrok o "kam se hrabou!" sebevrazích, kteří po sobě nechali "pitomý dopis". Tahle je samozřejmě mnohem lepší. Napsala blog!

A z tvého argumentování důchodkyněmi v sámošce mi pořád vyplývá jakási povinnost, byť jen morální.

25 Uraluska Uraluska | E-mail | Web | 23. června 2015 v 9:43 | Reagovat

[22]: Souhlasím (aspoň převážně) s tím, že víme, že se svými trablemi nejsme ve světě jediní. Ale ze své zkušenosti můžu říct, že je neskutečný rozdíl mezi VĚDĚT, že nejsem jediná, a ZAŽÍT, že nejsem jediná. Asi jsem nikdy neměla pocit, že si něco prožívám sama samotinká. Ale už několikrát jsem zažila neskutečný příval radosti, stejně jako jakési úlevy a sounáležitosti, když jsem najednou potkala někoho, kdo prožíval / prožil to samé, co já. Zvlášť u věcí, které nezažívá každý druhý.

26 ichi ichi | E-mail | Web | 23. června 2015 v 10:44 | Reagovat

Také v ty inteligentní lidi doufám, ačkoliv s tím, co občas slyším od mladších děcek ve vlaku, moje víra trošku upadá...
Každopádně, podle mě je velmi důležité, aby měl každý někoho, kdo ho obejme a utěší, je-li potřeba. Na tom vše ostatní staví.

27 heather-feather heather-feather | E-mail | Web | 23. června 2015 v 18:37 | Reagovat

Moc pěkný a pravdivý článek.
Lidi se klidně můžou zabývat maličkostmi. Řešení detailů a věcí, které nejsou vůbec výrazné je pro nás přirozené. Ale je rozdíl v tom věci řešit a dělat si z nich starosti nebo být z nich smutní.
Jinak tvůj názor a způsob myšlení se mi moc líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama