Tak, básně 10,11 a 12 :D
Chtěla bych
Chci běhat po lesích,
po kamenech v potoce.
Chci svůj čas zastavit.
Jen ležet na louce!
Na louce v horách,
nic víc náhle není.
Radostná řešení
a nekonečné snění.
Na tisíce stříbrných hvězd
zdobí černé nebe.
Hledám smysl svého srdce,
nalézám v něm tebe.
Konec
Zavřu oči před světem
a cidím svoje přání.
Oddávám se snění
než mne znovu zraní.
Couvám vratce po výčitce,
po slovech, co nechci zpět.
Je to přeci mojí vinnou.
Chyby, já a celý svět.
Nenechám už svoje srdce
láskou trápit zas.
Jedním krokem do temnoty
zastavuji čas.
Tuhle neberte vážně. Nikdy jsem o sebevraždě nepřemýšlela a rozhpdně na tom takhle nejsem :D
Kam?
Povídej.
Proč?
Na nebe se podívej.
Co?
Láska.
Proč?
Jednoduchá sázka.
Sázka se životem
na zapomění.
A on vyhrává
za mé umínění.
Za chtíč.
Za moje chyby.
Za marnou touhu,
důvěru v kdyby.
Ta moje touha
a ten můj chtíč
byly jen ledový
do duše klíč.
Cvak!
Klíč otvírá vrátka.
Z oken jde zaslechnout
nechápavá hádka.
Temnota čeká,
ten strach cítí.
Dělá ho zdí,
co se zřítí.
Na louce zelené
krásné kvítí kvetlo.
Temnotou po ránu
zazářilo světlo.
Tak tohle byly spíš depresivní a divný, ale mám jich o dost víc 


Zajímavé. Vážně se mi líbí ty tvoje rýmy. A začátek té poslední je vážně pěkný nápad