Recenze: Hogwarts Online CZech (HOCZ)

16. ledna 2015 v 13:56 | Plačící anděl |  Hodnotíme
Tento článek je tak trochu věnován Scrat, protože jsme se o HOCZ nedávno bavily a já řekla, že je to skvělá hra a ať se tam zkusí zaregistrovat. Pak jsem si však uvědomila, že jsem zapoměla zmínit spoustu důležitých okolností a tak jsem se rozhodla napsat tento článek pro všechny, kteří mají rádi Harryho Pottera a RPG. Protože HOCZ opravdu je skvělá hra, ale... no, nechte se překvapit.
Jo a ještě něco. Možná tento článek není recenze. Doufám, že mi to prominete.
(Upraveno 1.2.: Registrace na HOCZ je otevřena!!!)


Jak už jsem naznačila, Hogwarts Online (Czech), neboli HOCZ je internetová textová RPG hra, odehrávající se ve světě z knih o Harrym Potterovi, a to převážně v Bradavicích. Ptáte se, co že znamená, když jse něco textové RPG? Hrajete za svou vymyšlenou postavu a píšete, co dělá. Neovládáte panáčka na obrazovce, ale všechno hezky vypíšete v herních místnostech. Ostatní to vidí a mohou na vás reagovat-samozřejmě taky napíšou, co dělají. (Asi jsem to nevysvětlila zrovna inteligentně a pochopitelně, co? Nevadí.) Lépe vysvětlená pravidla hry si můžete přečíst tady.
Na HOCZ se dá registrovat dvakrát za rok-čas tu běží dvakrát rychleji, za jeden normální rok tudíž vaše postava stihne dva školní roky. Registrace bývá otevřená někdy o prázdninách a pak v lednu. Je totiž blbost v průběhu školního roku přijímat další a další studenty prvního ročníku.
Když se zaregistrujete (tj. udáte jméno postavy, svůj e-mail, heslo) nevpustí vás to rovnou na Příčnou ulici. Tak lehké to není.
Nejdříve si musíte najít tak dvě hodiny volného času na splnění RPG školky. (Nebo tak to alespoň bylo, když jsem HOCZ hrála, od té doby se to mohlo změnit) V čekací místnosti si pro vás a spoustu dalších nováčků přijde instruktor (většinou nějaký učitel, starší žák či obyvatel, nemýlím-li se), přesunete se do další místnosti a tam vás podrobí dlouhé přednášce, ve které vám vysvětlí spoustu věcí. Půlku z toho jste si už mohli přečíst v pravidlech, takže ti vzorní se u toho dost nudí. Pak se přejde na praktickou část. Instruktor vám pomocí Vypravěče (to je něco jako Osud, který všechno ovládá a třeba posunuje děj) popisuje místo, kde jste se ocitli, hraje za další postavy a vy společně s ostatními hráči, hm, prostě hrajete. :) Po chvíli to instruktor stopne a řekne vám, kdo hrál dobře a tudíž kdo je vpuštěn do hry. Ostatní musí školku opakovat. Nikdo vám neřekne, podle čeho se to vlastně hodnotí, ale roli hraje, kolik příspěvků napíšete, jak reagujete na ostatní, jestli píšete gramatické chyby a jestli to má vůbec nějakou logiku.
Pokud jste obstáli, ocitnete se v Londýně. HOCZ má super design, přehledný, nebolí vás z něj oči a navíc si můžete vybrat z několika vzhledů. Není těžké se na stránce zorientovat, okamžitě vidíte stav vašich úspor (na začátku čtyřicet galeonů), příchozí sovy, odkazy na herní místnosti v Londýně a tak dále. V Příčné ulici si nakoupíte všechno potřebné a pak už jen čekáte na Spěšný vlak do Bradavic.
Nebo spíš do Prasinek. Tam budete čekat ještě pár dní, než nasednete do loděk a vydáte se vstříc vašemu novému domovu... ;D Teda, ty loďky jsou docela nuda, protože je tam vždycky strašně moc hráčů a pokud si vás zrovna Vypravěč nevybere jako oběť příběhové linie, nikdo si ani nevšimne, že vaše postava existuje a nikdo na vás nebude reagovat. Ale atmosféra toho zážitku se vám stejně vryje hluboko do srdce. Teda, možná. :D Ne, dělám si srandu, je to fakt dobrodružství.
V Bradavicích vás Moudrý klobouk zařadí do koleje. To se děje náhodně. Vždycky jsem chtěla do Zmijozelu nebo Havraspáru a Havraspár se mi splnil. :)
A pak už hurá sníst všechno jídlo, seznámit se se spolužáky a pak spát. Bedete mít několik dní čas prohlédnout si Bradavice, protože vždycky trvá stranšně dlouho, než otevřou zápis do předmětů. Tento čas využijte k hraní RPG, protože až budete mít plnou hlavu úkolů, už si tolik nezahrajete.
Až se otevře zápis, pořádně si promyslete, na kolik předmětů se zapíšete. V prvním ročníku je jeden povinný-Základy magie a pak si musíte vybras ještě aspoň jeden další. Pokud víte, že nemáte moc času, nedávejte si jich moc. Z vlastní zkušenosti vím, že už pět předmětů je dost. Na každý úkol máte čtrnáct dní, ale většina učitelů má vysoké požadavky a často se nestíhá, takže se mi stalo, že jsem měla třeba z jednoho předmětu tři úkoly zároveň, protože zápis začal pozdě.
Způsob výuky je skvělý-nemusíte si dělat starosti, že nestihnete hodinu. Učitel totiž vždycky vyvěsí výklad na internet. Někteří učitelé si ovšem libují v mučení studentů, jsou neuvěřitelně přísní, mají nesmyslné požadavky a neumí pořádně vysvětlit látku. Proto je třeba lepší prohlédnout si profily učitelů, které si můžete vybrat na předmět, ke kterému se právě zapisujete. Z profilů lze něco vyčíst.
HOCZ na první pohled vypadá jako dokonalá hra. Výuka, RPG, bezpečnost, zábava, můžete využívat svojí fantazii, najdete si spoustu internetových kamarádů, můžete jezdit na srazy (něco jako třeba Whocon nebo Tolkiencon, tuším). Ale je tu i pár háčků. Například všude se píše, že vaše postava se může postupem času rozvíjet. Docela by mě zajímalo, čí postava opravdu prošla nějakou výraznější změnou a to ne vzhledovou. Za prvé, pokud si na sebe vezmete moc práce, není na to čas. Za druhé, není tu žádný děj, ačkoli se o to občas Vypravěč snaží (málokrát se mi stalo, že by do něčeho, co dělám, Vypravěč zasáhl), který by podnítil rozvoj postavy. A pak, není tu co dělat. Vaše postava může kreslit, provozovat hudbu, číst si, povídat si s kamarády o svém původu nebo hrát nudné hry. Pokud nejste šíleně kreativní, často vás to po pár týdnech přestane bavit a vaše postava zůstane ležet ladem. To se stalo i mně. Od té doby, co HOCZ znám, jsem měla tři postavy. Ne zároveň, samozřejmě. Emily, Lizzie a Gwendolyn. Nebudu sem psát jejich celá jména, co kdyby nějaký rýpal... to je jedno. Emily byla první, Klobouk jí zařadil do Havraspáru a strašně mě bavilo s ní hrát. Pak přišly domácí úkoly. Přihlásila jsem se na pět předmětů a absolutně jsem to nestíhala. Nejvíc mě asi bavily lektrvary, na které jsme měli skvělou profesorku. V té době jsem ještě nevěděla, že se dá z předmětu odhlásit, takže jsem makala, až jsem kvůli tomu i reálnou školu trochu zanedbávala (ale stejně jsem měla samý jedničky na vysvědčení, já šprtka ;DDD, to bylo v pátý třídě). Pak už jsem se úplně vykašlala na všechno RPG, hlavně, abych měla všechny úkoly. No a pak jsem usoudila, že je to všechno na nic a Emily jsem prostě nechala.
S Lizzie jsem vydržela snad nejdýl, měla jsem méně předmětů a hrála jsem se svojí kamarádkou ze třídy a ještě s jinou hráčkou, takže to byla zábava a já jsem se tam udržela do konce školního roku. Jenže pak jsem přestala kamarádky potkávat (myslím na internetu, se spolužačkou se vídáme pořád :D) a šlo to zase do háje.
No a s Gwendolyn jsem vydržela nejkratší čas, protože jsem k ní neměla vymyšleného nic speciálního. Myslím, že když k postavě nemáte vymyšlené něco, co by jí odlišovalo od ostatních, něco megaspešl, čemu by se v RPG mohla věnovat, aby vás to neomrzelo, jste v průšvihu a moc dlouho vám hraní nevydrží.
Další věc v HOCZ je nadržování. Sama jsem se s ním nesetkala, ale tyto komentáře pod různými recenzemi na HOCZ mluví za vše. (kdyžtak se ze srdce pmlouvám autorům těchto komentářů)


Obeznámím vás trochu s typy lidí na HOCZ (nebo v jakékoli jiné textové RPG hře), jak je vidím já:
1) Šikanátor
Šikanátor by se dal ještě rozdělit na dva další typy, a to student a profesor. Studenti šikanátoři jsou obyčejní tupí trollové, kteří se na HOCZ zaregistrovali jen s jedním cílem-znepříjemnit vám hru. Porušují všechna prvidla, jen aby vás naštvali. Klidně vás budou oslovovat jménem, i když jim stokrát vysvětlíte, že v RPG jste se ještě neseznámili a oni proto jméno vaší postavy znát nemůžou. Nejhorší je, když v dohledu není žádné RPG upozornění (které říká hráčům, co udělali špatně). To pak máte prostě smůlu.
Profesorští šikanátoři neporušují RPG pravidla, protože by je okamžitě vyloučili z profesorského sboru. Ne, tihle terorizují žáky, ať už nechutným nadržováním, ale hlavně příšernými poždavky, týkající se třeba délky domácího úkolu.
Nevím, kdo z nich je horší, ale nechtějte je potkat.

2) Nevzdělanec
Nechápu, jak se tihle lidé dostali přes RPG školku (pokud se vůbec dostali). Tohle nejsou trollové, ale očividně lidé nízkého věku (nebo IQ), kteří píšou krátké, nesmyslené příspěvky plné chyb. Je vidět, že si chtějí zahrát, ale očividně nechápou, že buď se toho trochu naučí, nebo pro ně HOCZ prostě není. Řekla bych, že to ale bývají milí lidé, jen prostě... neschopní.

3) Bojovník
Bojovnk je hráč, kterého hra baví a chce si jí užít. Bohužel je tu tolik věcí, které mu v tom brání, že neustále s něčím bojuje-se Šikanátory, s úkoly a s časem. Někteří bojovníci jsou odhodlanější než ti druzí a vydrží hrát HOCZ dlouho. Jiní to vzdají (jako já) a vrátí se k poklidnému, reálnému životu. Bojovníci můžou být jak studenti, tak profesoři.


Tento rok jsem znovu uvažovala, jestli si mám HOCZ zase založit. Přemýšlela jsem nad tím hodně dlouho. Bude mě ta hra opravdu bavit? Dospěla jsem k názoru, že se mi strašně líbí to vytváření postavy. Hledání jména, psaní vzhledu a vymýšlení osobních informací. Pokud je s kým hrát, tak mě na tom baví i to RPG a pokud mám dobrého učitele, i úkoly jsou zábavné. Všechno tudíž záleží na lidech kolem vás. A tak nevím. Ještě jsem se nerozhodla.
Přemýšlejte nad tím i vy. Pokud se rozhodnete hrát, přeju vám, ať si to užijete. Pokud ne, mějte se fajn v reálu. ;D
Plačící anděl
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Georgí :))) Georgí :))) | Web | 18. ledna 2015 v 0:28 | Reagovat

Pěkný blog :-D  :-D  :-D

2 Irith Irith | Web | 20. ledna 2015 v 17:04 | Reagovat

Škoda, že na to prostě nemám trpělivost, čas a pravidelný režim :-)

3 Scrat Scrat | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 15:54 | Reagovat

Díky za věnování :-) Moc jsi mi tím článkem pomohla, zkusím se zaregistrovat, ale ta registrace stále není otevřená :/

4 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 1. února 2015 v 19:13 | Reagovat

[3]: Dneska by se myslím měla otevřít, ještě to zkontroluju. :-)

5 Anchor Anchor | E-mail | Web | 26. května 2015 v 19:17 | Reagovat

Chápu, proč jsi nezmínila i příjmení postav, ale můžeš prosím napsat, v jakých letech to bylo? :-D Já tam "působila" v roce 2010 (! to snad ne, tak dávno, možná se to protáhlo ještě do roku 2011) a na začátku roku 2012, tak jsme se možná potkaly na chatu, protože jsem byla aktivní :D

6 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 27. května 2015 v 17:10 | Reagovat

[5]: Byla jsem tam asi tak ve stejné době jako ty. :-)

7 Anchor Anchor | E-mail | Web | 27. května 2015 v 17:33 | Reagovat

[6]: Super, možná jsme se potkaly! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama