Nečekejte nic ohromujícího. Nejsem básník. Ano, je tu další básnička. Je mírně inspirovaná TT toulky mezi hvězdami. Trochu. Jen je napsaná o mnoho dní pozdějí.
Tisíce hvězd
topí se v černu.
Natáhnu ruku,
chytím si jednu.
Když v dálce mizí
za obzor den,
v ruce si držím
svůj malý sen.
Za chvilku hvězdy se
ve slunci ztratí.
Pustím tu svojí,
snad se mi vrátí.
A zase zítra,
myšlenkách bloudící,
chytím si svoje
maličké svítící.

Maličké svítící jiskřivé štěstí.
Vezmu ho do dlaní a obou pěstí.
Přiložím ke rtům a jemně fouknu,
na to jak vznáší se ráda se kouknu.
......................................
Píšeš moc pěkně. Tenhle tvůj výtvor se mi strašně moc líbí. Je to jemné a křehké a jdou z toho cítit opravdové pocity...je to upřímné, spontánní a třepotavě nádherné. :) Gratuluju