Blog má jeden rok!

24. listopadu 2014 v 11:24 | Plačící anděl a Chlapeček s plynovou maskou |  Uvažujeme
Je to tady. 24. listopadu. Přesně před rokem jsem já, Plačící anděl, sedla k počítači s nápadem, že bych si založila blog. A co mě k tomu dovedlo? A kdy se přidal Chlapeček? To se dozvíte, když budete číst dál.

Začalo to vlastně už někdy v roce 2011. Znala jsem Narnii a milovala knihy. Chovala jsem africké šneky achatiny. Ráda jsem psala.
Nějakou náhodou jsem zavítala na blog.cz a všechny tyhle věci se mi nějak propojily v hlavě, až vznikl blog andulef.blog.cz. Design blogu byl příšerný-nahoře se opakoval jeden obrázek šneka, na který jsem neměla žádná práva. Psala jsem hlavně o chovu achatin a občas jsem přidala nějakou tu povídku. Myslím (ačkoliv si to moc dobře nepamatuji), že jsem neměla žádné pravidelné čtenáře. Občas někdo přišel, ale většinou ani nezanechal komentář. Byla to bída, ale popravdě, v té době jsem si toho skoro ani nevšimla.
Jenže pak, po asi pěti měsících mě to přestalo bavit. Nevydržela jsem u toho a blog zrušila.
Asi po roce (12. 12.) jsem si založila nový. Pomohlo k tomu i to, že jsem dostala od rodičů vlastní notebook. To už jsem znala Pána Prstenů a dokonce i Silmarillion. Velmi jsem si oblíbila Teleri, takový "druh" elfů. Hodně zpívají, bydlí u vody a mají rádi labutě. (To je jenom krátké shrnutí, doopravdy je toho mnohem víc a popravdě-já o nich nevím ani polovinu z toho, kolik informací o nich existuje, jestli to chápete.) No a protože jsem se tak trochu cítila být jedním z nich, říkala jsem si Teleri a adresa mého blogu zněla stejně. Tentokrát to ovšem bylo lepší. Soustředila jsem se hlavně na povídky a víc jsem sledovala cizí blogy. Jako předtím jsem ale nezískala moc čtenářů, což se vzhledem k mému věku (ne, že bych teď byla o mnoho starší, že) a úrovni článků dalo čekat.
Blog teleri.blog.cz jsem zrušila necelý čtvrtrok po jeho vzniku a usmyslela jsem si, že jestli budu mít někdy v budoucnu touhu psát zase blog, potlačím to, protože to stejně nebude mít cenu a zase ho brzy zruším.
Ovšem to bych nebyla já, kdyby se zase něco nestalo. Přesně 1. listopadu 2013 jsem si totiž pustila první díl první obnovené série Doctora Who a to byl začátek mé závislosti. Tak trochu to změnilo můj dosavadní život. Pán Prstenů ho změnil snad ještě více, ale o tom tolik nepíšu, protože DW je na psaní pro mě vhodnější. Fanfiction se na něj dělá snáze a pořád jsou tu nějaké novinky. No ale zpět k příběhu.
Bylo to ne moc dlouhý čas po tom, co jsem zhlédla epizodu s Plačícími anděly. Úplně mě to nadchlo a večer v posteli jsem si řekla, jak by bylo skvělé, mít zase blog. Představovala jsem si, jak pod přezdívkou Weeping Angel píšu povídky a jaký bych měla úžasný layout s plačícími anděly. Už jsem byla ale zkušenější a věděla jsem, že je to možná jen chvilkové nadšení. Řekla jsem si tedy, že počkám tak dva, tři dny, možná týden (to je pro mě dost) a pokud mi touha po blogu zůstane, půjdu do toho.
Zůstala. Onoho dvacátého čtvrtého jsem tedy zasedla k notebooku. Přezdívka Weeping angel už ale byla obsazená a tak vzniklo mé jméno-Plačící anděl. První článek jsem napsala den poté.
Potom jsem si řekla, že nechci začínat sama. Chtěla jsem někoho, kdo by v tom byl se mnou a s kým bych blog sdílela. Napadlo mě poprosit moji nejlepší kamarádku ze třídy, o které jsem věděla, že taky ráda čte a píše. A ona to přijala. V té době ale ještě DW znala jen z mého šíleného fanouškovského vyprávění a přesto, že jí to hrozně zaujalo, nesměla se (a nesmí doteď) na DW koukat. (Už viděla celou první sérii.)
Nastal problém, jak vyřešit její přezdívku. Rozhodly jsme se, že by to mohlo být něco z Doctora. A protože jí nejvíce zajímal příběh devátého a desátého dílu první (obnovené) série, ve kterém vystupují takoví řekněme zmutovaní lidé s plynovými maskami, přezdívka byla na světě.
Chlapeček se přidala 28. 11. a od té doby tu jsme. Píšeme povídky, uvažujeme, sledujeme sriály, čteme, žijeme. Za ten rok byl náš rekord návštěvnosti 25 lidí. Napsaly jsme 84 článků, Anděl 69,5 a Chlapeček 14,5. Podle ankety máme 27 pravidelných čtenářů. (WTF? To je strašně moc!) Na tato čísla jsme patřičně hrdé, i když někteří lidé jsou mnohem úspěšnější. Nám to ale stačí.
Těch dvanáct měsíců obsahuje jak úspěšné měsíce, jako třeba srpen a září, tak blogové krize. Můžete si všimnout, že jsme rozdělaly pár projektů a nikdy je nedokončily (viz Vyhaslá světla a V první linii). My se ale učíme.
Děkujeme vám všem za podporu, za milé komentáře, vaše články a to, že k nám pořád chodíte. Děkuju ti, Chlapečku, za to, že ses ke mě připojila a že píšeš super články. Přejeme vám všem hodně štěstí s blogy a i v životě. (Už slyším Sherlockovo úpění, vadí mu, jak se tu sentimentálně vypisuji.) A sobě to samozřejmě přejem taky! ;-)
Plačící anděl
a
Chlapeček s plynovou maskou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anie Anie | Web | 24. listopadu 2014 v 20:05 | Reagovat

Tak to přeji vše nej a dlouhé trvání ;-)

2 Hanyuu Hanyuu | Web | 25. listopadu 2014 v 17:18 | Reagovat

Přeju, aby ti to tady vydrželo pořádně dlouho a už se nekonalo žádné stěhování. Souhlasím s tím, že povídky na DW se ti rozhodně musí psát jednodušeji než na LOTR... Že se to odehrává vlastně svým způsobem v současnosti (i když je to blbý takhle tvrdit, jakoby to vůbec není pravda, ale víš jak to myslím :D), lépe se píše o něčem, co na vlastní kůži i znáš a na to si nastavit všechny ty sci-fi šílenosti už jde lépe než zasazovat příběh do země, kterou jsi v životě neměla šanci pořádně poznat, jen z knih a filmů, takže i když nepíšu povídky a nikdy jsem nepsala, docela chápu, že DW se musí psát prostě líp. :-D

3 Scrat Scrat | E-mail | Web | 9. prosince 2014 v 21:19 | Reagovat

Ani jsem netušila, že jsi předtím vystřídala tolik blogů :-)
Tak přeju hodně aktivity, komentářů a ať nám tady vydržíš, spolu s Chlapečkem, minimálně další rok :-)  ;-)

4 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 10. prosince 2014 v 17:26 | Reagovat

[1]: Díky. :)

[2]: Jo, přesně tak. Mám ráda lidi, kteří něco chápou, i když se to k nim nevztahuje. A díky, myslím, že už se stěhovat nebudem.

[3]: Nejdřív jsem se to snažila držet v tajnosti.
To vydržím, doufám. tentokrát mám odhodlání a lidi, kteří mě podrží.

5 Irith Irith | Web | 21. ledna 2015 v 16:22 | Reagovat

Právě tomu střídání blogů jsem se chtěla vyhnout a proto jsme s mittalmarem tak příšerně dlouho otálely a předpřipravovaly ho.
Je škoda, že jsi ty blogy smazala, zajímaly by mě.

6 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 21. ledna 2015 v 19:10 | Reagovat

[5]: Já jsem se za ně v tu chvíli styděla. teď je mi to taky trochu líto, ráda bych si přečtla pár starých článků. Občas tady ale zveřejňuji starší povídky, které jsem publikovala svého času právě na těhle dvou blozích. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama