Sára, díl druhý

28. září 2014 v 18:07 | Plačící anděl |  Vlastní tvorba
Ahoj všichni. Konečně jsem napsala druhý díl Sáry. Je trochu nudný, ale věřím, že vás to neuspí. Mám trochu divnou náladu, tak doufám, že se to zlepší. :) Mějte se!

Otevírám oči.
Předemnou se rozprostírá místnost. Není v ní žádný nábytek, jen dveře a nějaká studená věc, ke které jsem... přivázaná? Proč jsem přivázaná? Udělala jsem něco špatně?
Ale tímhle bych se neměla zabývat. Nechávám to být.
V mém zorném poli se objeví nějaká postava. Má na sobě bílý plášť. Jako bych ji odněkud znala. Tímhle bych se asi také neměla zabývat.
"Řekni své jméno!" poručí Bílý plášť.
V hlavě mi to šrotuje. Jakoby jedna z částí mého mozku chtěla vyslovit jiné slovo, než ke kterému se chystám. Je to krátké slovo. Začíná na "s". Zvláštní. Zaženu to slovo někam do hlubin mysli.
"Mé jméno je voják číslo 15 630," odpovím. A to krátké slovo někde v mé hlavě zavibruje.
"Vojáku, zařaď se do linie. Jsi přidělen do oddílu padesát B."
Něco mi říká, ať ho neposlouchám, že je můj nepřítel. Ale po chvíli se stejně rozejdu k výtahu. Jediní nepřátelé jsou ti, proti kterým mám za úkol bojovat.
Zmáčknu tlačítko. Naleštěné kovové dveře výtahu se rozevřou a já vejdu dovnitř. Kabina je obrovská, mohlo by se do ní vejít tak sto lidí. Podlaha trochu vrže a její šedá barva se odráží v zrcadlech na stěnách.
Bílý plášť, můj velitel, nastoupí za mnou a zvolí knoflík s nápisem -17. Výtah se okamžitě zavře a rozjede dolů.
Když dojedeme do mínus sedmnáctky, dveře se opět otevřou a my vycházíme ven. Velitel mě vede černými chodbami. Cestu si okamžitě zapamatovávám.
Netrvá to dlouho. Zastavujeme. Velitel zmáčkne tlačítko na stěně. Před námi se najednou rozevírá rozsáhlý prostor. Je tam všude tma, ale rozeznávám siluety postav. Jsou v hibernaci, oznamuje mi mé mozkové informační centrum.
Velitel rozsvítí světla. Změna není příliš velká, ale aspoň vidím, kam šlapu. Dojdeme ke skupince hibernovaných vojáků. Stojí vždy ve čtvercích osm krát osm nebo čtyři krát čtyři. Čtverce mají mezi sebou vzdálenost asi tří metrů na každé straně a táhnou se kam až oko dohlédne. V některých chybí třeba jeden nebo dva vojáci a u jednoho takového právě stojíme.
Velitel přiblíží ruku k jednomu v vojáků, jako by se chtěl dotknout jeho tváře. Ukáže se však, že nahmatává ochranou kupoli. Když se jí dotkne, přes celý její povrch se přelije modrá záře. Spolu s ní se objeví malá destička s několika tlačítky. Bílý plášť jedno z nich zmáčkne a povrch kupole zmizí.
"Zařaď se, 15 630."
"Rozkaz," odpovím a stoupnu si vedle jednoho vojáka. Teď si ho můžu v šeru prohlédnout. Je oblečený v hnědé uniformě. Mám ji na sobě taky. Nemá vlasy. Rozhlédnu se. Všichni jsou holohlaví. Z nějakého důvodu mi to přijde divné. Nechápu proč. Záleží na tom snad?
Velitel znovu obnoví kupoli a zmáčkne další tlačítko. Chvíli se neděje nic a já jen poslušně stojím, ale najednou se odněkud začne valit hustý kouř. Přičichnu, abych ho identifikovala, ale v tu ránu na mě přicházejí mdloby. Aha, uvědomím si. Je to hibernační plyn. Budu tu stát jako všichni ostatní a ve spánku čekat, až mě povolají do války.
Mně jako vojákovi to přijde normální, ale nějaký hlásek, kousíček mozku, kousíček vědomí zešílí. Dává příkaz mým rukám, aby začaly bušit do kupole, chce, aby má ústa křičela. Potlačím to, nemám proč to dělat. Co se to se mnou děje?
Než si na to stačím odpovědět, plyn mě celou zahalí. Zhluboka se nadechnu. Usínám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chlapeček Chlapeček | 28. září 2014 v 18:08 | Reagovat

pět mi to přijde skvělé. Je to velmi zajímavá povídka...pokračuj :)

2 Chlapeček Chlapeček | 28. září 2014 v 18:09 | Reagovat

Opět ;-)

3 Irith Irith | Web | 28. září 2014 v 20:25 | Reagovat

Velmi, velmi zajímavé. Hlavně by mě zajímalo, proč vybrali zrovna Sáru...

4 Polly Polly | Web | 1. října 2014 v 16:02 | Reagovat

Pokračuj! Je to čím dál tím zamotanější.

5 sarush ef sarush ef | Web | 1. října 2014 v 17:11 | Reagovat

To je fakt skvělý :)

6 Anie Anie | Web | 5. října 2014 v 20:38 | Reagovat

Ahoj, můj blog je teď mimo provoz, není to mým zaviněním (tedy možná jo), přenastavovala jesm layout a všechny články zmizely a nové přidávat nejdou, navíc i ten layout je tak zvláštně nastavený. Omlouvám se a budu se to snažit napravit.
Budu si muset přečíst první část ;-)

7 Plačící Anděl a Chlapeček s plynovou maskou Plačící Anděl a Chlapeček s plynovou maskou | 6. října 2014 v 14:43 | Reagovat

[6]: Koukala jsem se na ten tvůj blog, ale teda vážně nevím, co by s tím mohlo být. Možná by ses mohla zeptat nějakého layoutového odborníka... Každopádně přeju, ať se ti to podaří opravit. :-(

8 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 6. října 2014 v 14:44 | Reagovat

[7]: To jméno je špatně, nepsala jsem to i s Chlapečkem.

9 Anie Anie | Web | 7. října 2014 v 20:42 | Reagovat

Chyba s blogem opravena. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama