close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Když berete drogy: Katka a Sherlock

29. dubna 2014 v 17:20 | Plačící anděl |  Uvažujeme
Ve škole nám pouštěli dokument Katka. Kdo to neviděl, určit se to dá stáhnout na internetu, nebo se podívat online. Běželo to někdy kolem roku 2002 v televizi.
Je to o ženě, která žije se závislostí na drogách. Nevím už, jakou drogu bere, asi to byl heroin. Nejprve se snaží s fetováním přestat, ale vždycky do toho zase spadne. Film je dost smutný už osudem Katky, která s tím chce skoncovat, ale nejde jí to, tak uvažuje, že uprchne do cizí země a má hrozné depky, ale taky prostředím a chováním lidí. Informace, že drogy opravdu ničí životy, je v něm podána velmi dobře a tvrdě. Myslím, že to spoustu dospívajích odradí nějakou drogu vyzkoušet.
Další věc, kterou Katka skýtá, je jakési ponaučení, nebo rada. Je tu jedna trochu trapná, ale hlavně zavrženíhodná situace, kdy je Katka u doktorky a ona se jí ptá, jak se bude jmenovat její miminko. Katka se jí snaží vysvětlit, že v její situaci je jí to naprosto jedno, že se potřebuje zbavit závislosti. Doktorka je naprosto hloupá a neustále z ní tahá, jak by se to miminko mělo jmenovat, až se Katka rozpláče a odejde z ordinace. Jeji přítel pak doktorce sprostě nadává, do toho štěká pes, samozřejmě hádka.
Na této situaci je vidět, jak by jsme se mohli poučit. Být tolerantnější, trpělivější a chápavější. Vím, že to ve všech situacích nejde, ale myslím, že tahle doktorka to vážně přehnala.
Film určitě doporučuji. Není moc dlouhý, max. dvě hodiny a pro mě byl dokonalou prevencí proti užívání drog. Můj táta říká, že tu Katku vídal v Praze jak žebrá, ale poslední dobou už ji na svém obvyklém místě nespatřil. Kdoví, kde teď je. Možná je mrtvá, každopádně jí držím palce.
---
Sherlock Holmes, geniální detektiv, občan viktoriánského Londýna. Přítel doktora Johna Watsona, prozíravý uživatel metody dedukční.
Takhle zná Sherlocka skoro každý, i ten, kdo nečetl napínavé a vůbec úžasné detektivní povídky a romány od Doyla. Jaký je však pohled člověka, který už knih o SH přečetl hodně a viděl i mistrovský seriál od BBC? Stejný, přinejmenším v zákaldních faktech, řekla bych. Až na jednu drobnost. Sherlock je feťák. Bere drogy, protože mu pomáhají v myšlení. Kouří dýmku a píchá sí do žil morfin a kokain. (V Podpisu čtyř je napsáno, že si vpíchl sedmiprocentí roztok kokainu do levého předloktí.) V seriláu nosí nikotinové náplasti.
Než ho ale začnete obviňovat - není na tom zcela závislý. Drogy jsou jen takový jeho životabudič. V povídce Umírající detektiv vydržel bez fetování tři dny jen kvůli tomu, aby dopadl zločince. To by obyčejný feťák nedokázal. Je tohle ale možné? Být častým jaksi strávníkem drog, ale nestát se na nich závislým? Myslím, že ne. V reálném životě to není moc pravděpodobné. A i kdyby bylo, užívání drog stejně ničí organismus, a dělá předsudky a nevolno po té chvilce blaha a tak, ohraná písnička.
---
Můj názor? Podle mě je v pohodě, když si dáte na párty extázi (taková droga, která prý vypadá jako vitamíny C pro děti), pořádně zapaříte, pozvracíte se a pak si budete dalších sedm let dávat pozor, abyste nic takového nesnědli. Po sedmi letech ten pocit zapomenete, zpaříte se na párty, dáte si jednu extázi a zase vám bude špatně. A pak už zanevřete na párty a už nikdy se na drogu ani nepodíváte.
Horší, nebo spíš nejhorší je ta závislost. Závislost na drogách je ale dost omílané téma, řekla bych, i když nesporně velmi zajímavé. na čem jiném se tedy člověk může stát závislým? Nejen na počítači, jídle a penězích. Také na lidech. Prostě bez nějakého člověk nedokážete být. Není to ale zamilování. když ta osoba není ve vaší přítomnosti, jste smutní, nebo je mnohem jednodušší vás rozzuřit. To je dost drsné. Počítač si můžete vzít s sebou. Jídlo také. Ale člověka?
---
Pište komentáře prosím, udělá mi to velkou radost. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 angelxheart angelxheart | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 17:45 | Reagovat

Co dodat, hezký článek...Katku nám pouštěli ve škole, ale nejúspěšnější varování proti drogám co sem zažila bylo, když sem byla zavřená v ústavu a musela se koukat na ty zdrogované trosky...nejvíc mě pobavilo: "No fetovali sme a pak jsme si celou noc povídali s klikou od dveří :-!

2 Radfordová Radfordová | Web | 29. dubna 2014 v 18:09 | Reagovat

Katku jsem viděla... pro mě teda větším strašákem byla knížka My Děti ze stanice ZOO, tam jsem možná začala víc přemýšlet i kvůli alkoholu a lehčím drogám, uvědomila jsem si, že potom už stačí jen kousek.

3 K. K. | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 18:38 | Reagovat

Jestli tě dokument o Katce doopravdy zaujal, tak je i druhý díl. Věřím, že velkou část lidí, kteří tento dokument viděli, to od užívání drog odradilo. Ale takových ANTIfet filmů je spousta- My děti za stanice Zoo, Piko, Kokain, Trainspotting,…
A k tomu užívání drog Sherlockem, drogy člověk může brát a nebýt na nich závislí, ale je hrozně těžké poznat tu hranici závislosti a nikdy ji nepřekročit.
Každopádně je to svinstvo, s tím souhlasím. Ale co si budem povídat, člověku to dá i úplně jinej neuvěřitelnej úhel pohledu na svět.

4 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 30. dubna 2014 v 18:29 | Reagovat

[1]: To muselo být strašné. Ale pořád lepší, než kdyby si navzájem něco udělali.

[2]: Knížku už mi několik lidí doporučovalo, a několik zase ne. Možná si jí přečtu, ale bojím se, že to na mě bude moc.

[3]: Asi máš pravdu. A jiný úhel pohledu to dá rozhodně. Nechtěla bych takhle vidět svět-očima feťáka.

Díky za komentáře. :-D

5 Angie Angie | Web | 1. května 2014 v 13:09 | Reagovat

Katku jsme tuším kdysi na střední viděli, ale už si z toho moc nepamatuji.

Pokud jde o drogy, nemám žádné zkušenosti a nechci mít, z cigarety jsem si poprvé v devíti letech jen potáhla a tak moje osobní zkušenosti s nimi skončily. Když už bolest není k vydržení, tak si tabletku vezmu, ale nepojídám je na nějaké bolení hlavy, celkově tabletky nemusím, pokud nejsem opravdu nemocná a nemám je předepsány.

Zbavuji se pomalu své "závislosti" na sladkostech - na to by se podle mě měla veřejnost zaměřit, fascinuje mě, jak rodiče dítkům kupují sladkosti, jelikož to jsou rovněž drogy, protože se podporují: sníš sladké, dostaneš do sebe látku, která tě bude nutit sníst další a pořád dokola, nehledě na to, že to jsou rychlé cukry, takové člověk k životu nepotřebuje, ve středověku taky neměli Snickersku a žili - tělo si tu chuť pamatuje a pak vyžaduje a člověk má chuť na sladké. V takové velké Snickers je cca 14 kostek cukru - kdo sní jen tak obyčejných 14 kostek cukru?

Svým způsobem jsme na lidech závislí všichni. Člověk je tvor společenský, a potřebuje nějaký kontakt. Nehledě na závislost z hlediska fungování v podstatě "všeho", jelikož lidé jsou v obchodech, školách, dopravě, prostě všude. Stroje sice vyrábí, ale někdo na ně dohlíží, obsluhuje je apod.
Ale chápu, žes to asi myslela z hlediska osobnějšího vztahu. No, nevím, s tím taky zkušenost nemám, možná trochu závislost na rodině, protože znamená zázemí, domov a bezpečí a to chceme všichni. Ale čistě na jedné osobě, tak to nevím, s tím zkušenost taky nemám. Ostatně se říká, že každý je nahraditelný - což je tedy otázka na diskuzi. U rodiny si myslím, že to nefunguje, ale pokud jde o partnery, tak to ano.

6 Kukka Kukka | Web | 3. července 2014 v 9:28 | Reagovat

Zajímavá úvaha ;)

7 Polly Polly | Web | 15. srpna 2014 v 22:16 | Reagovat

Závislost na lidech... no tak to dobře znám. Jsem takhle závislá na Irith. A je to tak jak píšeš. Jsme velmi dobré kamarádky a když se dlouho nevidíme, tak je to strašné. Jsem pořád smutná, nic mě nebaví, snadno se naštvu a pořád myslím na to, kdy se znovu uvidíme. Dokonce i během školního roku, kdy se vidíme celý den ve škole (sedíme spolu v lavici), tak si celé dopoledne píšeme emaily...
A s Angie rozhodně souhlasit nemůžu. Sice se říká, že každý je nenahraditelný, ale já si nedokážu představit, co bych dělala, kdyby se Irith něco stalo. ..

8 Irith Irith | Web | 16. srpna 2014 v 7:26 | Reagovat

Přesně jak řekla Polly.
Já si říkala, že na tom Plačící anděl a Chlapeček s plynovou maskou musí být stejně jako my ;-) (Jen pak nechápu, proč tě tak překvapil ten 10 days character challenge nejoblíbenější postava vůbec) :-D

Ještě k Polly - jo, tak to jsme dvě. Moje nejhorší noční můry jsou o tom, že jsi zemřela....

9 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 17. srpna 2014 v 16:59 | Reagovat

[7]: Tahle závislost je občas docela nebezpečná, ale je pravda, že je těžké se tomu ubránit a je to lepší, než být osamělý. :) Taky si myslím, že člověka nejde nahradit jiným.

[8]: No právě že na tom tak nejsme. Jsme dobré kamarádky, ale nikdy jsem nejlepšího přítele neměla. Jestli teda myslíš tohle. Chlapeček má nejlepší kámošku.
Právě proto mě to hrozně překvapilo a bylo to krásný, protože tohle se normálně jen tak nevidí.

Díky holky za komentáře. :)

10 Irith Irith | 17. srpna 2014 v 20:58 | Reagovat

ale my nejsme normalni :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama