Když berete drogy: Katka a Sherlock
29. dubna 2014 v 17:20 | Plačící anděl | UvažujemeAnketa
Komentáře
Katku jsem viděla... pro mě teda větším strašákem byla knížka My Děti ze stanice ZOO, tam jsem možná začala víc přemýšlet i kvůli alkoholu a lehčím drogám, uvědomila jsem si, že potom už stačí jen kousek.
Jestli tě dokument o Katce doopravdy zaujal, tak je i druhý díl. Věřím, že velkou část lidí, kteří tento dokument viděli, to od užívání drog odradilo. Ale takových ANTIfet filmů je spousta- My děti za stanice Zoo, Piko, Kokain, Trainspotting,…
A k tomu užívání drog Sherlockem, drogy člověk může brát a nebýt na nich závislí, ale je hrozně těžké poznat tu hranici závislosti a nikdy ji nepřekročit.
Každopádně je to svinstvo, s tím souhlasím. Ale co si budem povídat, člověku to dá i úplně jinej neuvěřitelnej úhel pohledu na svět.
[1]: To muselo být strašné. Ale pořád lepší, než kdyby si navzájem něco udělali.
[2]: Knížku už mi několik lidí doporučovalo, a několik zase ne. Možná si jí přečtu, ale bojím se, že to na mě bude moc.
[3]: Asi máš pravdu. A jiný úhel pohledu to dá rozhodně. Nechtěla bych takhle vidět svět-očima feťáka.
Díky za komentáře. ![]()
Katku jsme tuším kdysi na střední viděli, ale už si z toho moc nepamatuji.
Pokud jde o drogy, nemám žádné zkušenosti a nechci mít, z cigarety jsem si poprvé v devíti letech jen potáhla a tak moje osobní zkušenosti s nimi skončily. Když už bolest není k vydržení, tak si tabletku vezmu, ale nepojídám je na nějaké bolení hlavy, celkově tabletky nemusím, pokud nejsem opravdu nemocná a nemám je předepsány.
Zbavuji se pomalu své "závislosti" na sladkostech - na to by se podle mě měla veřejnost zaměřit, fascinuje mě, jak rodiče dítkům kupují sladkosti, jelikož to jsou rovněž drogy, protože se podporují: sníš sladké, dostaneš do sebe látku, která tě bude nutit sníst další a pořád dokola, nehledě na to, že to jsou rychlé cukry, takové člověk k životu nepotřebuje, ve středověku taky neměli Snickersku a žili - tělo si tu chuť pamatuje a pak vyžaduje a člověk má chuť na sladké. V takové velké Snickers je cca 14 kostek cukru - kdo sní jen tak obyčejných 14 kostek cukru?
Svým způsobem jsme na lidech závislí všichni. Člověk je tvor společenský, a potřebuje nějaký kontakt. Nehledě na závislost z hlediska fungování v podstatě "všeho", jelikož lidé jsou v obchodech, školách, dopravě, prostě všude. Stroje sice vyrábí, ale někdo na ně dohlíží, obsluhuje je apod.
Ale chápu, žes to asi myslela z hlediska osobnějšího vztahu. No, nevím, s tím taky zkušenost nemám, možná trochu závislost na rodině, protože znamená zázemí, domov a bezpečí a to chceme všichni. Ale čistě na jedné osobě, tak to nevím, s tím zkušenost taky nemám. Ostatně se říká, že každý je nahraditelný - což je tedy otázka na diskuzi. U rodiny si myslím, že to nefunguje, ale pokud jde o partnery, tak to ano.
Závislost na lidech... no tak to dobře znám. Jsem takhle závislá na Irith. A je to tak jak píšeš. Jsme velmi dobré kamarádky a když se dlouho nevidíme, tak je to strašné. Jsem pořád smutná, nic mě nebaví, snadno se naštvu a pořád myslím na to, kdy se znovu uvidíme. Dokonce i během školního roku, kdy se vidíme celý den ve škole (sedíme spolu v lavici), tak si celé dopoledne píšeme emaily...
A s Angie rozhodně souhlasit nemůžu. Sice se říká, že každý je nenahraditelný, ale já si nedokážu představit, co bych dělala, kdyby se Irith něco stalo. ..
Přesně jak řekla Polly.
Já si říkala, že na tom Plačící anděl a Chlapeček s plynovou maskou musí být stejně jako my
(Jen pak nechápu, proč tě tak překvapil ten 10 days character challenge nejoblíbenější postava vůbec)
Ještě k Polly - jo, tak to jsme dvě. Moje nejhorší noční můry jsou o tom, že jsi zemřela....
[7]: Tahle závislost je občas docela nebezpečná, ale je pravda, že je těžké se tomu ubránit a je to lepší, než být osamělý. :) Taky si myslím, že člověka nejde nahradit jiným.
[8]: No právě že na tom tak nejsme. Jsme dobré kamarádky, ale nikdy jsem nejlepšího přítele neměla. Jestli teda myslíš tohle. Chlapeček má nejlepší kámošku.
Právě proto mě to hrozně překvapilo a bylo to krásný, protože tohle se normálně jen tak nevidí.
Díky holky za komentáře. :)

Co dodat, hezký článek...Katku nám pouštěli ve škole, ale nejúspěšnější varování proti drogám co sem zažila bylo, když sem byla zavřená v ústavu a musela se koukat na ty zdrogované trosky...nejvíc mě pobavilo: "No fetovali sme a pak jsme si celou noc povídali s klikou od dveří