Padající hvězda

25. ledna 2014 v 7:48 | Plačící anděl |  Fanfiction
Karolína ležela na trávě a nad ní se rozprostíraly hvězdy. Točily se ve vírech a tančily složité tance. Mrkaly na ni a pohazovaly dlouhými vlasy. Jejich dlouhé, bílé nožky jako z porcelánu cinkaly o poletující úlomky světla, které se následně odrážely a plachtily až ke Karolíně.
Tedy, tak si to dívka představovala. Jakmile zavřela a znovu otevřela oči, byly hvězdy vzdálené a neznámé. A chladné.
Najednou něco upoutalo její pozornost. Padající hvězda. Zvláštní padající hvězda. Ne jako ty, co se objeví a hned zase zmizí. Tahle letěla přes půl oblohy, pak zablikala a ztratila se. A nejzvláštnější bylo, že se až moc nápadně podobala té, co Karolína viděla včera. A před dvěma měsíci.
Dívka ale navíc netušila, že stejnou hvězdu uvidí ještě zítra. Zítra a naposledy.

Ležela na skoro samém místě, asi jen o pět metrů dál a asi tak ve stejnou hodinu. Bylo zítra. Zítra od včerejška. Takže dnes. Sobota. A hvězda tu byla zase. Udělala to samé. Přeletěla velkým obloukem, blikla a zmizela. Karolína zavřela oči a úpěnlivě si přála. Co? Tu samou věc, jako vždycky, když spatřila tuhle neobvyklou podívanou. Aby se něco přihodilo. Nějaká událost, nějaké zpestření. Dobrodružství, které ji alespoň na pár hodin vymaní ze světa, kde se žena musí starat o děti a o domácnost, a kde dívka pomáhá matce s prací. A krmí prasata.
Z přemýšlení Karolínu vytrhl zvláštní zvuk za jejími zády. Jakési strojovité sténání a bublání, postupně přecházející do uklidňujícího decrescenda a zase naopak. Než se Karolína stačila otočit, celá soustava zvuků skončila jedním hlasitým akordem. Akordem skřípajících dveří.
Dívka vykulila oči a chytla se za pusu. Plíce jí sevřel mrazivý strach a zároveň nadšené vzrušení z neznáma. Před ní stála prapodivná modrá krabice s okýnky a z ní vystupoval někdo... někdo, koho se Karolína strašlivě lekla.
Měl úplně divné oblečení-něco u krku, bylo to červené a vypadalo to jako mašle. V ruce držel nějaký pekelný přístroj a usmíval se od ucha k uchu. "Tak co, Karolíno, něco sis přála?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tomato Tomato | E-mail | Web | 25. ledna 2014 v 17:31 | Reagovat

Krááááááásný blog, na úžasné téma!
Jsem Whovian celým srdcem! Skvělé povídky a příběhy, jen tak dál :D

2 Fredy Kruger Fredy Kruger | 26. ledna 2014 v 0:37 | Reagovat

Pod oknem  jako ... skla třísknutí !
... Dann Woschoustt  u okna bez hnutí !

... " Tohleto  se mi nezdá !
... že by zas padala hvězda ??"

Muž po schodech dole  je ve mžiku
pátraje ve tmě v chodníku ...
tu polekán vlastním výkřikem !

... do hlavy udeřen nočníkem,
následně varnou konvicí !
... opařen vodou vařící !

... " Ti hajzli nahoře, - zase se perou !!"

Muž běží do sklepa pro sekeru !

3 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 27. ledna 2014 v 16:22 | Reagovat

[1]: Dík moc, budu se snažit. :)

[2]: Vážně mě to dostává. Odpověděla bych podobnou básničkou, kdybych měla odvahu. Protože tohle bych nepřekonala, je to skvělý.

4 Nishanath Nishanath | Web | 30. ledna 2014 v 17:57 | Reagovat

Je to skvelé. Žiadalo by to pokračovanie.

5 Alexandra Alexandra | 5. února 2014 v 19:07 | Reagovat

Suupeer!!!!!!!!!!!!!

6 Scrat Scrat | E-mail | Web | 20. března 2014 v 20:36 | Reagovat

Krásné :)

7 Naranique Naranique | 25. prosince 2014 v 16:25 | Reagovat

krásný příběh :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama